Příroda a Různé zajímavosti

                                                         Pravěk

Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou písemné prameny, tj. období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulost Země či Vesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století v archeologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo, předhistorii či prehistorii.

Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od nejstarších nálezů (asi 3 miliony let př. n. l., rozhraní třetihor a čtvrtohor) do vzniku "vysokých kultur" a zavedení písma. K tomu došlo např. na Blízkém východě ve 4. tisíciletí př. n. l., u nás de facto až v raném středověku. Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání pro období pravěku prameny hmotné (archeologické kultury).

Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovytřídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):

• Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
  • Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)
    • Nejstarší paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 1 000 000 př. n. l.)
    • Starý paleolit (1 000 000 př. n. l. ‒ 300 000 př. n. l.)
    • Střední paleolit (300 000 př. n. l. ‒ 40 000 př. n. l.)
    • Mladý paleolit (40 000 př. n. l. ‒ 10 000 př. n. l.)
    • Pozdní paleolit (10 000 př. n. l. ‒ 8 000 př. n. l.)
  • Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. ‒ místy 3000 př. n. l.)
  • Mladší doba kamenná, neolit (na Blízkém východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. ‒ 4000 př. n. l. a déle)
  • Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. ‒ na Blízkém východě 3500 př. n. l., ve střední Evropě 2200 př. n. l.)

• Doba železná (750 př. n. l. ‒ 0)
  • Starší doba železná, doba halštatská (750 př. n. l. ‒ 450 př. n. l.)
  • Mladší doba železná, doba laténská (450 př. n. l. ‒ 0)
• Doba římská ve Střední Evropě (0 ‒ 400 n. l.)
• Doba stěhování národů (5. století n. l. ‒ 6. století n. l.)

Jiné způsoby periodizace pravěku

1.) podle způsobu získávání potravy:

• období přisvojovacího hospodářství. Člověk byl plně závislý na přírodě. Sbíral divoce rostoucí plodiny a lovil zvířata. Zemědělství neexistovalo.
• období výrobního hospodářství. Toto období zahájila neolitická revoluce cca -10.000. Rozvíjelo se prvotní zemědělství. Z lovců a sběračů se stali výrobci potravy. Člověk byl samostatným a nezávislým na lovu a sběru.

2.) Podle technologie k výrobě nástrojů:

• období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů.
• období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek.
• období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období.

3.) podle uspořádání společnosti:

• období života v tlupě o 20-30 členech
• období rodového uspořádání, přičemž se rozeznává matriarchát a patriarchát.